Obsah
Jak boty správně změřit nebo vyzkoušet
„Vyzkoušet“ nebo „vyzkoušet“, jaký je správný pravopis?
Slovo „zkusit“ napsáno správně s písmenem „a“ v příponě.
Slova používaná v hovorové řeči „zemřel a zemřel“ и „Jsem mrtvý“. Jaké slovo zvolit z hlediska gramatických norem ruského spisovného jazyka?
Proč je správné „zkusit“ a ne „vyzkoušet“?
Slovo „zkusit“ označuje akci a odpovídá na otázku co dělat?
Jedná se o nezávislou část řeči, sloveso, ve kterém je samohláska přípony při vyslovení nepřízvučná:
podle míry – předpona/kořen/přípona/koncovka
Zůstává ve slabé fonetické pozici, samohláska nepřízvučné přípony je slyšet nejasně, takže docela rozumně vyvstává otázka: jak správně hláskovat toto slovo „umřít a zemřít“ nebo „Umřu“ (oblečení, šaty, boty, teplota, tlak)?
Chcete-li vybrat správnou možnost pravopisu pro nepřízvučnou příponu, pojďme se věnovat tvoření slov.
Slovo „zkusit“ vytvořené pomocí předpony od jednokořenového slovesa:
opatření – podle míry
Slovo „zkusit“ záleží:
- nasadit na montáž, vyzkoušet.
- Po nějakou dobu provádějte akci pojmenovanou odpovídajícím slovesem bez předpony.
T. F. Efremová. Nový slovník ruského jazyka. M., Rus. lang., 2000
Psaní nepřízvučné slovesné přípony – a ve slově „opatření“ je třeba mít na paměti, jako v podobných případech:
V derivaci tvořené prefixovým slovesem „zkusit“ také hláskovaná přípona – a, Například:
- vyzkoušet si šaty, oblek, boty, oblečení, kalhoty, kabát;
- měřit teplotu, tlak.
Pravopis slova „zkusit“ s dopisem „Já“ je chybný. Takové sloveso v moderním ruském literárním jazyce neexistuje.
Finální kombinace – hej bude naznačovat, že příslušné sloveso patří do II konjugace v gramatice ruského jazyka.
Sledujme, jak se toto dokonavé sloveso mění v osobách a číslech.
zkusí dál – zkusí dál
Všimněte si, že v hovorové řeči existují paralelní formy slovesa prostého budoucího času:
Vyzkouším to – vyzkoušíme to
on měří – oni měří
Tyto tvary se liší v hovorovém stylistickém zabarvení od normativních slovních tvarů sloves „zkusit“, patřící k modernímu ruskému spisovnému jazyku.
Z hlediska stylistických norem ruského jazyka je možné používat paralelní gramatické tvary slov pouze v hovorové řeči:
- změřím a změřím teplotu;
- vyzkoušet si oblečení a vyzkoušet si oblečení;
- vyzkoušejte si šaty a vyzkoušejte si šaty.
rusky
Existuje také hovorová varianta tvoření slov s konjugací typu 1a (viz §16 slovníku Zaliznyak): zkusit.
Řídicí panel: by; vykořenit: -mer-; přípona: – a; koncovka slovesa: -t [Tichonov, 1996].
Výslovnost
- IPA: [pɐˈmʲerʲɪtʲ]
Sémantické vlastnosti
Hodnota
- nasadit na montáž; vyzkoušet ◆ Nedávno bych se vrátila domů a svlékla se, abych si vyzkoušela novou noční košili, ale teď leží zabalená v papíru. V. B. Shklovsky, „Zoo. Dopisy ne o lásce, nebo třetí Eloise, 1923 [NKRYA] ◆ Táta jí také dovolil, aby vytáhla babiččinu krabici a vyzkoušela si korálky a náušnice. Masha Traub, „Keyhole“, 2012 [NKRYA]
- změřit, určit hodnotu něčeho ◆ Tentýž den, když jsem se k němu naklonil, abych mu změřil teplotu, jsem mu omylem popálil dlaň cigaretou. M. M. Zoshchenko, „Navrácené mládí“, 1933 [NKRYA] ◆ Musel jsem změřit délku nohou a pak přemýšlet a v duchu vymyslet, kterou nohu o kolik zkrátit. R. A. Svoren, „Nejdůležitější je pochopit to nejdůležitější“, fragmenty knihy // „Věda a život“, Rubrika „Knihy v práci“. – č. 4-5, 2007 [NKR]
Synonyma
Antonyma
Hyperonymy
Hyponymy
Související slova
Etymologie
Od míry + míry, pak od Praslavi. *měra, z kat. Mimo jiné se vyskytly: staroruština, staroslovanština. míra (starořec. μέτρον), rus. míra, ukrajinština mira, miriti, bulg. Myara, Serbohorv. mjera, slovinština mẹ́ra, česky. mira, slovensky. miera, polština miara, v.-luzh., n.-luzh. míra; se vrací k protoindoevropštině. *meh₁ – „na míru“. Příbuzný s jinými indickými mā́ti, mímāti „míry“, mā́tram, mā́trā g., mā́nam “měřit” (staročesky měn “měřit”), lat. mētior „měřit“, řec. μῆτις „rada, důvod“, μητιάω „uzavřem“, gotika. mēla “pytel, míra (obilí)”, Alb. mat, mas „měřit“, matе, masе „měřit“, mot „rok, počasí“, rozsvíceno. mẽtai „rok“, gotika. mitan „na míru“, staroněm. meʒʒаn – totéž jako mâʒa „měřit“. Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.