Jak potřít boty parafínem
Lidi, pamatujte, tady na Pikabu radili potřít si džíny mezi nohama parafínem (já to dělám svíčkou, většinou je průhledná bílá), aby se džíny v těchto místech netřepily?
Potvrzuji, že to funguje za tři měsíce ani jedny džíny a dříve, alespoň mně, nikdy nevydržely déle než tři měsíce.
So.
Tohle funguje i na zadní straně tenisek!
Jako experiment jsem před 3 měsíci leštil i patu jedné tenisky. A já na to zapomněl.
Dnes koukám – sakra, jedna záda jsou opotřebovaná, ale jedna ne.
A vzpomněl jsem si na ten experiment.
No super, funguje to.
Díky tomu chlapovi (nepamatuji si jeho přezdívku) za tuto metodu!
952 příspěvků 4.7 tisíc odběratelů
Odebírat Přidat příspěvek
Pravidla komunity
— používat obscénní jazyk;
– znehodnocovat úspěchy jiných lidí, i když jsou pro vás bezvýznamné.
FereroArt, za tři měsíce jsem si nikdy neprala kalhoty
rozšířit vlákno
9 měsíci
Zhubla jsem 20 kg. Džíny vydržely už druhé léto :))).
rozšířit vlákno
VYMAZÁNO
9 měsíci
Takže když mi džíny nedřou mezi nohama, musím celý život nosit stejné džíny?
rozšířit vlákno
9 měsíci
Takže když potřete vnější stranu džínů parafínem, bude to vidět? No a tam se barva liší a svítí
rozšířit vlákno
9 měsíci
Dobře, ale co když se skoro všechny tenisky roztrhnou u palce u nohy? V případě potřeby si nehty ostříhám a piluji))
rozšířit vlákno
Nejlepší příspěvky pro dnešek
11790
Před 22 hodinami
Uvolnil buchty
Přichází volání, aby uložil šíleného psa. Občas mám takové choulostivé rozkazy. Volá muž ze sousedního města a říká:
-Potřebuji uspat psa.
Vypráví příběh o tom, jak se pes úplně zbláznil. Už jsem to žvýkal třikrát. Když to naposledy skončilo v nemocnici, málem jsem si ukousl ruce. Moje žena mě sotva odtáhla. Hlavní je, že svou ženu ještě víceméně vnímá, ale ta se na něj okamžitě bez váhání vrhne.
Muž se začal bát o sebe, o členy své rodiny i o sousedy. Domlouváme se na 20 sekačkách. Dojezd je opravdu 200 km jedním směrem. Myslím, že nedej bože skočí, ujedu 400 km marně. Ale zdá se, že všechno srostlo dohromady.
Přicházím a tiše šílím. Kde skončila Alabai? Tento pastýř je prostě zabijácké monstrum, obrovské, nevyslovitelné. Jeden v prdeli jako vlkodlak z hororového filmu. Vypadám, jako by tam byl přivázaný nějakými prkny k nějakému provázku. No, přirozeně na mě štěká. No, jsem blázen, nemám smysl pro sebezáchovu, kecy. Zdá se, že jsme nikdy nic podobného neviděli.
Majitel ze strachu vyběhl na břeh řeky Ob asi 2 kilometry daleko a zdálo se, že se dívá dalekohledem a ze strachu obrací malé hrášky. To znamená, že se se mnou ta žena setkává. Obcházím tyto desky a psa a sedám si na lavičku poblíž lázní. Vytáhnu foukačku a začnu nabíjet šipku stříkačky. Jako by na mě už fakt nereagoval, moc si nelámal vodítko. Ale v určitém okamžiku jsme si najednou s tetou všimli, že se uvolnil. On sám si ještě kurva neuvědomil, že ho nic nedrží zpátky. Křičím na tetu: „KURZENÍ V PUBĚ.“ Držte vodítko. Teta skočí a popadne tohle zasrané lano a on si uvědomí, že má kurevskou šanci a vrhne se mým směrem. Teta se ho ze všech sil snaží zadržet. A před očima mám obraz jako ve filmu se Sylvesterem Stallonem, kde držel nějakou ženu nad propastí. Zkrátka tetě docházejí síly a ona nakonec upadne a vyvrtne si kotník (mají tam nahromaděný nejrůznější svinstvo, cihly, prkna, dříví). Pár metrů ode mě obrovská tlama s neuvěřitelnými tesáky, ze kterých létá pěna, táhne tetu, blíží se ke mně a lano tetě čím dál víc vyklouzává z rukou. Mezi mnou a těmito ústy jsou dveře lázní, ale otevírají se na straně, která je k nim blíže, a abych mohl skočit do lázní, musím k nim přispěchat ještě blíž a ruce mé tety jsou stále slabší a slabší. . A v poslední vteřině, když jí lano vyklouzlo z rukou, mě upoutá obrovský sucho – dřevěný špalek asi metr a půl tlustší než násada lopaty. Popadnu ho a touto pistolí udeřím psa do lebky, který už letí ke mně. Pes letí asi metr a půl dozadu a lehce se ztrácí v prostoru a já skočím do lazebny a zabouchnu dveře. Začnu nadávat této ženě, jejímu muži, jejich zkurvenému psovi a vůbec celé mé profesi.
Křičím na tetu – svaž ho. Téměř po kolenou (jak se později ukázalo, zlomila si kotník) se k němu připlazí a znovu ho sváže. Jsem v adrenalinu. Myslím, že tě stejně zabiju děvko. Přece 20 sekaček a 400 km dojezd. Zkrátka jsem udělal svou práci. K poznání došlo později. Když jsem celou cestu řídil, děkoval jsem Bohu, že mě zbavil potíží.
Teď tisíckrát v takových případech stanovím, kde a jak má pes být. Pokud pes není ve výběhu, pak by vodítko mělo mít podobu kotevního řetězu, spolehlivého obojku a nejlépe za plotem.
PS Dovolte mi to vysvětlit v zájmu zoologických zahrad. Pokud je zvíře mimo kontrolu a představuje hrozbu pro ostatní, musí být utraceno a jít do pekla. A legrační je, že policajti teď takové psy nezabíjejí. Byli to zooshits, kteří je posrali. Pak hromada odhlášek a výpovědí. Sami policajti mi občas zavolají a požádají mě, abych přišel problém vyřešit.